Nejstarší známé zdokumentované stavby postavené z balíků slámy jsou přes 100 let staré a pocházejí z Nebrasky v USA. Objevily se takřka okamžitě po vynálezu balíkovacího lisu na slámu, který byl tenkrát ještě poháněný koňmo. Některé slaměné domy, jako např. kostel svatého poutníka v Sandhills v Nebrasce postavený z balíků slámy v roce 1928 se zachovaly dodnes.

S příchodem moderních technologií se na stavění z balíků slámy zapomnělo. Až do roku 1973. Publikování článku v populární americké příručce pro stavitele "Shelter", v kterém jeho autor popisuje nebrazské domy, nastartovalo značný zájem široké veřejnosti. Do domů byly provedeny sondy, aby se zjistilo, že sláma ukrytá téměř sto let pod vrstvou omítky je stále v bezvadném stavu. Do dnešní doby se ve Spojených Státech postavilo z balíků slámy nespočet budov. Nejvíce staveb bylo postaveno v Číně a dalšími zeměmi, kde se znovuoběvená technologie v současnosti ujala jsou Austrálie, Kanada, Dánsko, Francie, Rakousko, Norsko, Nový Zéland, Anglie, Irsko, Německo, Maďarsko, Mexiko, Mongolsko, Bělorusko, Ukrajina, Španělsko, Belgie, Holandsko, Itálie a v neposlední řadě Česká Republika.

Budování z balíků slámy se stalo hnutím, které stojí v dnešní době na prahu komercionalizace. Stavební firmy začínají ve slámě vidět hodnotnou surovinu v podobě levného ekologického materiálu z obnovitelného zdroje, s kterým se snadno manipuluje, a který zaručuje díky svým izolačním kvalitám značné úspory energie.



Ve Skandinávii, Americe a v Británii se nepoužívají balíky jenom jako izolační výplň dřevěného skeletu, ale kladou se na vazbu jako cihly, které jsou ve vrstvách mezi sebou spojeny dřevěnými kolíky. Na vrch zdiva z balíků slámy přijde "připíchnout" dřevěný věnec, na který se osadí střecha. Těžká střecha zdivo z balíků stlačí a stabilizuje. Proti vztlaku větru se potom věnec ocelovými lanky spojí se základovou konstrukcí. Díky využití schopnosti balíků nést střechu je na stavbu spotřebováno minimum dřeva. Takovýto dům začíná vykazovat nezměrnou ekologickou kvalitu. S komisními okny, dveřmi, doma vyrobeným vnitřním zařízením a balíky od souseda zemědělce, je skoro celý dům postaven z nepotřebného odpadu a na jeho výrobu je spotřebováno minimum energie. Mluvíme-li o progresivní architektuře, tak nosná sláma je tou nejprogresivnější současnou stavební technologií.
Testy únosnosti nosného omítnutého slaměného zdiva potvrdily, že jakmile se na slámu provede omítka, veškeré zatížení přebírá ona, protože omítka je na rozdíl od slámy nestlačitelná. Lépe řečeno: váhu přebírá omítka vetknutá do slaměného zdiva. Vrstva, kde se omítka prolíná se slámou, tvoří po obou stranách zdi kupodivu velmi moderní statický koncept, tzv. „stressed skin element“, vyztuženou konstrukci, pevný organismus dvou do sebe vrostlých materiálů. Taková zeď spíše připomíná svislou desku s tuhou tepelnou izolací v útrobách, přecházející do tvrdého krunýře na povrchu, nežli vratkou stěnu z balíků slámy. Válcový, či kruhový tvar budovy zaručuje skvělou stabilitu obvodového zdiva z nosné slámy.

