Rozhovor v rodinném domě z balíků slámy v Náchodě s Ilonou a Ondřejem Hůlkovými, majiteli domu a s Michalem Bořkem, tesařem

 

17/12/2006

 

Vy jste se oproti projektu, který uvádí fasádu celého domu z vápenné omítky, rozhodli omítnout pouze spodní patro a to vrchní pokrýt prkennou fasádou. Jaký byl rozdíl mezi vrškem a spodkem, co se týká slámování? (vrchní patro má upravenou konstrukci sloupů tak, aby pomocná laťová konstrukce lícovala s vnější stranou slaměného zdiva, aby se na latě dala připnout závětrná fólie a později i prkenná fasáda)

 

Ilona

Nahoře to šlo mnohem hůř napasovat, ale lepší bylo, že se bylo čeho držet. (Pomocná laťová konstrukce sloužila jako jakési žebříky) Dole byla jenom fošna. Tý se nepodržíš, ale je fakt, že dole bylo lešení, takže horní dva, nebo tři balíky se pasovaly z lešení. To už se dalo na ten balík shora šlápnout. Což nahoře nešlo. Tam nebylo lešení. Tam se musel jeden člověk opičácky držet a mordovat balík mezi sloupy.

 

Jsem teď dole. Tam jste mezi fošny napasovali balík a ten ještě z vrchu stlačili latí, kterou jste přišroubovali ke sloupovým fošnám.

 

Tam jsme to dělali po třech balících vedle sebe. Tam se ta lať přišroubovávala do těch fošen z líce. Lať byla impregnovaná proti škůdcům a hnilobě. Přiložila se k fošnám, poskákalo se na ní, posedělo, postálo atd. a prošroubovala se k fošnám ze předu. Dutiny mezi fošnovými sloupy a oblými rohy balíků se vyplňily po obou stranách slámou.

 

Máte pocit, že ty laťě tam na něco jsou?

 

Ondřej

Docela jó. Myslím, že latě jsou spíš takový sichr, že to jistí.

 

Ilona

Tu celou obrovskou spodní stěnu vzadu jsme dělali s Palcem asi 3 dny. Když byla vycpaná, tak Palec říkal: „Teď by bylo dobrý, kdyby se to celý takhle vyklopilo.“ No jo, to ale nemohlo, protože celá stěna byla provázaná těmi latěmi napříč.

 

(K tesaři) Co říkáte té konstrukci?

 

Michal Bořke

Takvýhle barák jsem dělal poprvé. Všechno plulo, do té doby co se celá konstrukce chytla k betonové zdi vzadu. Podlahové OSB desky na fošnovém stropu mezi prvním a druhým patrem jsou lepené. Jsou prošroubované do konstrukce stropu - 30 šroubů do desky, plus jsou do konstrukce stropu lepené. Jakmile jsme tohle udělali tak to začalo držet stabilitu a stalo se to kompaktní. Dál drží stabilitu ocelová táhla. Ty jsou za ekopanely z vnitřní strany sloupů. Všude v polích, kde nejsou okna, jsou od vrchu, od pozednice, tažené 3x50mm ocelové pásy.

Ocelové pásy aby nevadily ekopanelům se na jejich toušťku zadlabaly do líce fošnových sloupů.

 

Celá konstrukce je fošnová, coč vlastně ta „německá“ tesařina, která se tady stále ctí, vlastně vůbec nezná.

 

Co myslíte „německou“ tesařinou?

 

 19. století. To znamená: trámy, klasické krovy, všechno čepovat, a tak dále. Tohle kdybych předvedl někomu nadřízenému, tak by mě vyhodili. Tady jsou všude šrouby. Ono je to všechno, všechny ty stojky, šroubované přes ocelová účka a elka a tak, abychom se pojistili. Je to prostě hrozně moc prošroubované, 50kg železa, tisíce šroubů.

 

Měli jste s tím nějaké zásadní problémy?

 

Problémy z neznalosti. Taky by se nám líbilo, kdyby byl tesařský plán vytažený nad ostatní, což nebyl, takže jsme se v tom dost pracně orientovali, ale jinak tam míry byly všechny. A zásadní problém v tom nebyl žádný.

 

Jak dlouho Vám trvala ta konstrukce?

 

12 dní, 3 lidi. Hodně nám zabralo dostat nahoru 14 střešních trámů, protože jeden vážil asi 200 kg. Pomohli jsme si vrátkem. Je to hoblované všechno tady na místě, abychom zabránili případnému otlučení. Pak nás zdrželo dodatečné zabudovávání balkónových kotev, protože to nebylo předem vyřešené se statikem. Tam jsme museli prořezávat pozednici u stropu mezi patry a také jsme museli odšroubovat polovinu plechů, které držely stropní trámy dole. Pak se nám v tom lámali šrouby…

 

To bylo zdržení…

 

1 den.

 

Ondřej

Teďka mluvím o celém domě. Kdyby byla stavba řízená tak, že by jednotlivé profese do sebe plynule zapadaly, tak ten barák bude hotový za 3, 4 měsíce.

 

Michal Bořke

4 měsíce.

 

Ilona

No…

 

Ondřej

…stoprocentně.

 

Michal Bořke

My jsme začali 9. dubna, 12 pracovních dní jsme stavěli tu konstrukci a posledního října se do toho stěhovali. To jsem šrouboval na vrchní patro z venku fasádu a oni tady už bydleli.

 

Ilona

Koukal se nám do koupelny a do ložnice.

 

Kdo Vám poradil udělat takovou prkennou fasádu?

 

Architekt Brotánek (Architekt Aleš Brotánek je pionýrem stavění z balíků slámy v Čechách. Je předsedou Občanského Sdružení Ekodům www.ekodum.ecn.cz a propaguje po republice ekologické stavitelství). Ten nám doporučil i to, abychom na fasádu dole použili Multibat (Univerzální maltové pojivo firmy LAFARGE Cement na bázi portlandského slínku, které sice rychle tuhne, má dobrou prodyšnost, ale na slámu není doporučováno pro svoji křehkost). My jsme ho navštívili a tam jsme na jeho ateliéru z balíků slámy viděli jak fasádu z Multibatu, tak podobnou dřevěnou  fasádu, ovšem bez závětrné fólie. On říkal, že tam má místo fólie nějaký papír, ale že má zevnitř v omítce z demonstračních důvodů okénko, aby byla vidět sláma a že když se to okénko otevře je cítit, jak skrz slámu proudí vzduch, jak tam táhne. Proto nám poradil závětrnou fólii, protože je to prý nejjednodušší způsob jak provést na slámu funknční odvětranou dřevěnou fasádu. Že to prý dýchá. Vůbec byl problém najít v literatuře jak se taková odvětraná dřevěná fasáda dělá.

 

Michal Bořke

 

Tady je mezi závětrnou fólií a slámou mezera 4cm. Na fólii se v místech stojek (sloupů) našroubovali 4cm latě. Dole je odvětrávací páska. Pokrývači ji běžně používají na taškové střechy.  Ta vytváří dole tak 3cm průběžnou nasávací mezeru. Vzduch jde dutinou nahoru a nahoře je fasáda odvětraná do půdního prostoru, který je mnoha komínky ve hřebeni odvětrán ven. Tento systém by měl také odvádět vlhkost prostupující z obytného prostoru přes strop do půdy, aby nekondenzovala na spodní straně střešního prkenného záklopu.

 

Ilona

Všechny nasávací a odvětrávací otvory tohoto půdního prostoru jsou opět opatřeny mřížkami proti hlodavcům a ptákům. Proti hmyzu to není.

Mezi krokvemi, v každém poli, pod přesahy střechy je ocelové pletivo s oky 8x8mm, takže je dostatečně pevné, ale ještě se dá stále tvarovat. Dalo se stříhat nůžkami na plech, vytvarovat - jako dno krabice - a po celém obvodu přicvakat.

 

Podle projektu měla být i půda odizolovaná balíky slámy. Vy jste se ale nakonec kvůli tomu, že jste museli střechu zaklopit bez toho, aniž by jste měli slámu, rozhodli pro jinou střešní izolaci. Pro jakou?

 

Michal Bořke

Tady je 30 cm minerální vaty.

 

Ilona

Na nosných, v interiéru viditelných trámech, je záklop z hoblovaných prken. Na něm je fólie, parozábrana, pak je 30 cm vaty překládané přes sebe tak, aby nebyly spáry.

 

Bylo to náročné pokládat vatu do toho půdního prostoru?

 

To byla nejstrašnější práce. Palec musel každých 7 minut ven, protože měl rudé oči. Ta vata je strašně agresívní. Do krajů jsme vatu dostávali smetákem a hráběmi tak, že jsme ji pomalu sunuli po fólii. Vatu jsme ještě pokryli tenkou geotextílií. To chtěl Ondra, aby se v případě potřeby do budoucna nemuselo lézt přímo po vatě.

 

Nedělalo by se to lépe, kdyby se izolovalo před zaklopením střechy?

 

To by šlo udělat, ale musel by se brát ohled na počasí. Určitě by to šlo, ale letos pořád pršelo.

 

Michal Bořke

My jsme dělali konstrukci a pořád pršelo. Namontovat v dešti OSB desky na podlahu venku jsme si riskli, protože výrobce udává, že oni prakticky skoro nenasakují vodu a tudíž jsou do určité doby vodovzdorné. V tom dešti jsme dělali bateriovými vrtačkami, aby nás to netlouklo, to bylo hrozné. My jsme se modlili, aby nám nepršelo, když budem dělat střechu, takže z tohoto důvodu. Kdyby ten déšť tady nebyl, tak není problém izolovat před zaklopením střechy.

 

30cm izolace ve střeše je pěkné. To se nedivím, že tady máte stále teplo.

 

Ilona

To mně ale každý říkal, jak je to moc všechno. Já si ale myslím, že 30cm je už dneska standard.

 

Michal Bořke

Tady jsou na celý barák kamínka 12,5kW a krásně to vytopí. Já jsem si tady topil, když jsem obkládal, venku bylo na nule a tady bylo pořád 24°C a to nebyl ještě ten barák utěsněný. Nebyly dveře do verandy  a do špajsky, tyto prostory jsou odizolovány mnohem míň, protože tam teplo není potřeba.

 

Ilona

Veranda a špajska jsou odizolovány 15cm vaty.

 

Michal Bořke

A to se třeba před 10ti lety bralo za ideální izolaci.

 

Původně měla být na domě zelená střecha, na kterou nakonec nezbyly peníze. Pro jakou střešní krytinu jste se tedy rozhodli?

 

Ondřej

Bude zelená střecha. Já jsem zjistil, že můžeme použít úplně tu nelevnější fólii asi za 20Kč/m. A neproroste ani kořínek. Přímo jsem to konzultoval s technikem v Jutě. Problém je s tím, že to nikdo neumí lepit.

 

Co tady máte teď?

 

Ilona

Modifikované asfaltové pásy, nebo nějak tak se to jmenuje. Jako je kanadský šindel, akorát v pásu. Ty pásy jsou svařené k sobě. Pak přijdou zaplatit dluhy a pak na to položíme fólii za 20Kč, jak Ondřej zjistil. Ty sukulenty nejsou také nějak levné. Musíme zjistit, kde to nakoupit ve velkém třeba se slevou, protože to nemůžeme nechat neosázené. Nějaký větší déšť by hlínu vyplavil.

 

Co by jste doporučili lidem, kteří přemýšlí o stavění domu ze slámy?

 

Aby si to dobře rozmysleli (smích)

Nejlepší by bylo, aby si to nejdřív někde zkusili. My jsme to neudělali a já jsem hlavně postrádala obyčejnou návštěvu takhe u někoho, kdo už bydlí. Kde to mají ne jako experiment, nebo stodolu, ale jako dům na bydlení. A ještě navíc udělané stejnou technologií. Nepomohlo by nám, kdybychom v našem případě navštívili lidi, kteří by měli nosnou slámu s jílovými omítkami, a tak. Pokud bychom měli možnost vidět stejnou technologii, a při tom viděli, že funguje, tak to by hodně pomohlo, protože to uklidní.

 

Tady Vás nikdo uklidnit nemohl, protože stejně postavený dům na světě neexistuje.

 

Nás trošku uklidnila návštěva architekta Brotánka.

 

Ondřej

Brotánek mě uklidnil. To mě moc pomohlo. Opravdu. Já jsem si už začal říkat - se slámou je konec.

 

Ilona

I to, že vyřešil tu fasádu, protože vápno - to už nemohlo být. To už prostě nebylo možné. (Podle projektu měla být sláma po celém povrchu domu opatřena klasickou vápennou omítkou. Ta je, vedle hliněné omítky ideální, protože sláma vyžaduje pružnou a zároveň prodyšnou omítku. Na aplikaci vápenné omítky však bylo příliš pozdě. Balíky se instalovaly v říjnu a na dostatečnou karbonaci vápenné omítky je potřeba nejméně tří měsíců, kdy teplota vzduchu neklesá pod 8°C. Klasická vápenná omítka aplikovaná v říjnu by dozajista při prvních mrazech opadala.)

 

Ondřej

Ale ještě k původní otázce: Já bych těm, co chtějí stavět ze slámy doporučil, nestavět, pokud by neměli čas u toho být. Pokud chce slaměný dům člověk, který pracuje od rána do večera, tak ať na slámu zapomene. Museli jsme si úplně všechno hlídat, protože ti řemeslníci to neumí.

 

Michal Bořke

Veliké plus je tady ta rychlost. Nemyslím tím, že by to byl tovární výrobek, který by někdo přivezl na kamionech a smontoval za dva dny, ale pokud člověk dokáže koordinovat řemesla, tak za těch 4, 5 měsíců…

 

Ondřej

…to stoprocentně.

 

Michal Bořke

Ale musí se tomu někdo věnovat na plný úvazek a musí na ty lidi dupat.

 

Ondřej

Já musel chodit do práce. (Ilona byla na stavbě většinou od rána do večera)

 

Michal Bořke

Nám například hrozně moc pomohlo když přijel Mirek (Neumann – statik a autor projektu fošnové konstrukce s bohatými zkušenostmi s podobnými konstrukcemi z Kanady, kde působí jeho firma Neumann Associetes zaměřená na statiku budov). Tady byla tehdy ta konstrukce obnažená, navlečená do toho všechna ta infrastruktura - nebo jak to říct? – ty dráty. To jsem tedy zažil úplně poprvé v mém životě, že to se mnou prošel a ptal se na každý spoj. Ta konzultace byla přesně taková jakou bych si představoval. Takže jsem přestal mít strach, že by to mohlo být námi nějak odfláklé, protože jsme spolu zcela na stejné úrovni mluvili, a ptali se navzájem na cokoliv. On se ptal na to co je lepené, co není lepené, jak je kde dlouhý šroub, v kterých dírkách je v kterém elku ten a ten šroub…On to řešil přes své zkušenosti v Kanadě, kde jsou zemětřesení a on to musí mít všechno stoprocentní. Nakonec jsme se oba smáli, protože my tady na zemětřesení příliš zvyklí nejsme. Ale je tady zase vítr.

 

Ilona

Vítr tady na kopci je takový, že se normálně bojím.

 

Dovnitř ale nefouká. Teplo tady je.

 

Co se tepla týče tak to nemám vůbec obavy.

 

Ondřej

Teplo tady je. To vůbec.

 

Michal Bořke

I když jsem ráno zasvítí slunce, tak to prostě tady hned vyhřeje bez topení. Ten dům je tak krásně situovaný, že slunce využije.

 

Přitom je dům orientovaný na východ.

 

Ilona

Je pravda, že v létě tady nikdy není nesnesitelné teplo. Teda aspoň když jsem sem ráno v létě přišla. Střecha má dostatečné přesahy, takže sem nepraží. Dost brzy ráno sem slunce svítí, ale ještě příjemně, ještě nemá takovou sílu.

Ale hlavně si myslím, že hlavní rozhovor by měl proběhnout až za rok. A možná že až za dva roky, protože pak se bude vědět pravá spotřeba energie, která teď není vůbec směrodatná, protože nebyla ta levná sazba, bojler šel na drahý proud, dveře do verandy a špajzky nejsou, takže všechno tohleto zkresluje. Až se odžije jakoby jeden čistý rok, tak uvidíme.

 

Teď se Vás chci zeptat (k Iloně a Ondřejovi), když by jste měli tu vůli začít znovu, jestli by jste zase stavěli  ze slámy?

 

Ilona

Ta sláma sama o sobě, ta její aplikace nebyla vůbec těžká. To byly jakoby jen dva dny, z celého stavebního procesu. Spíš všechny ty věci kolem. Ta neznalost.

 

Michal Bořke

To, že sláma tenhle rok na poli zmokla a shnila.

 

Ilona

No to vůbec.

To, že sláma není standardní materál, který koupíš kdy chceš a vždy ve stejné kvalitě.

 

Ondřej

Problém byl se slámou. Prostě sehnání suroviny.

 

Ilona

A ještě k tomu zemědělci toho zase až tak znalí nejsou, takže nedůvěra. Kdovíjaká bude, kdovíjak nabalíkovaná, kdovíjaký rozměr?

 

Michal Bořke

A za další se tady sláma už na nic nevyužívá, takže se sejí odrůdy, které mají 15cm dlohá stýbla. Dlouhá sláma vůbec není.

 

Ilona

Však sláma v našich balících byla také rozšmelcovaná. Tam měli 5 nožů v té balíkovačce, ale je to balíkovačka, která tu rozšmelcovanou slámu udrží. Mluvili jsme s jedním pánem, který měl balíkovačku, co byla schopná přesně nabalíkovat náš rozměr, ale nemohl dělat balíky z krácené slámy.

A když přivezli tuhle slámu, ta byla tak nakrácená, že to byla místy úplná drť. Ten stroj to ale zřejmě tak strašně slisoval, že to drželo pohromadě.

 

Mě překvapuje, že balíky byly tak dobře slisované.

 

21 kg balík (odpovídá  hutnosti 140 kg.m-3), což je už strašně moc, protože se se zvětšováním hutnosti snižuje tepelný odpor. Chybí tam vzduch. Pak jsme se dohodli, aby lisovali na takových 15 až 17kg.

 

A přece to v balících drželo?

 

Nedrželo. Strašně to z nich padalo. Už jen při převozu z balíků sláma hodně vypadala.

 

Co by jste doporučili lidem ohledně slámy? Na co by si měli dát pozor?

 

Ondřej

Sehnat si prostory, kde to můžou složit. Nabalíkovat slámu dva roky, rok dopředu, aby měli jistotu.

 

Ilona

A hlavně si vyrobit rastr (model 1:1 části fošnové konstrukce, tak aby se balíky při balíkování hned zkoušely jak do konstrukce padnou) a při balíkování ho použít, protože něco jiného je teoretických 86cm a něco jiného je balík, který má 86cm v provázkách, ale všude kolem je překypující sláma, terá je pod tlakem a hrozně těžko se zarovnává.

 

Ondřej

Tohle hrozně ztíží práci. Kdyby balíky seděly předem v tom rastru tak slámování bude za den celé hotové.

 

Ilona

To ano.

 

Nahoře jste museli připravit latě, pro uchycení dřevěné fasády. To jste ale museli předem vědět šířku balíku.

 

To už jsme věděli – 38cm. My jsme slámu sehnali a hned si jeden balík na zkoušku přivezli. Ale zase to nebylo ideální. Kdyby latě byly o 2cm dál, tak by to bylo lepší. Takhle docela dost z balíku přečnívalo. Museli jsme přiložit k těm latím vodováhu a škubat. To stačilo, aby za obkladem stěn z interiéru (plynosilikátové příčkovky dolní - a ekopanely horní patro) vylézal husí krk, nebo třeba zadní strana zasádrované zástrčky - specielně u ekopanelů – a už tam byla boule a už ten balík přesně nedolehl a vepředu vyčníval. Ne všechno se dalo přesně vyškubat tak aby balík seděl 100 procentně proti obkladu interiérových stěn. Kolečko pro zasádrovanou zásuvku nevyškubeš.

 

Z tohoto důvodu by pak bylo lepší používat plynosilikátové příčkovky i na hoře, protože jsou silnější (8cm plynosilikát, 6cm ekopanel) a lépe v sobě elektriku a rozvody schovají. Jenže Mirek (Neumann, statik) cihly v druhém patře nedoporučoval, protože by se musely „zakládat“ na podlahu stropu z OSB, to by se hýbalo a cihelná příčka by praskala. Ekopanely jsou šroubované do sloupů v rovině stěny a na podlaze jsou nezávislé.

 

Ondřej

Já bych elektriku vyčnívající za ekopanely neviděl jako zásadní problém. To je v pořádku. My jsme s ekopanelama velmi spokojení. Boule zase až tak nevadily a to že nám příčky támhle někdo udělá křivě (pan Lubomír Vlášek, Mantis -  který je na stránkách www.ekopanely.cz inzerován jako zastupitel firmy EKOPANELY CZ s.r.o. pro Královehradecký kraj), za to ekopanel nemůže. Ekopanel je dobrý.

 

(Chvíli ticho)

 

Slaměný dům rozhodně ano, ale mít slámu předem, protože se může stát, že slíbená sklizeň zmokne, to co se stalo nám a je problém na světě. Místo 10 Kč/balík jsme dali 100 Kč/balík.

 

Ilona

A to ještě tím, jak byla sláma nakrácená, tak Ti co to balíkovali to nakoupili z obrovského družstva v obřích balících. V hranatých 500kg balících. Rozvázali to a přebalíkovali. Nakládání – ztráta, převoz – ztráta, rozbalení a přebalíkování – ztráta. Obrovská kupa slámy jim tam zbyla, takže jsme vlastně koupili mnohem víc slámy, než byl výsledný produkt. Plus převoz někde od Zlína až do Náchoda, prostě vyšla strašně draho. Celkem asi 32000,-Kč plus 10000,-Kč doprava.

 

Ondřej

Prostě smůla.

 

Ilona

Akorát hodně lidí překvapilo, že když jsme jim třeba říkali, že se budeme za měsíc stěhovat a ještě jsme neměli slámu. Zvenčí byl ten porynk. Já jim říkala:“Jó ve vnitř normálně už..“ a oni:“přeci ještě sítě…“, no a já říkám:“Vždyť tam už je všechno, tam se svítí, tam už je vymalováno, tam je topení, všechno už tam je…“ (smích)

 

Ondřej

To je dobrý náhodou, že se ten barák dá udělat celý zcela bez slámy.

 

Ilona

Slámování pak šlo hrozně rychle. Jakmile jsme to už pak uměli, to vůbec. Ten vršek byl za den i spokrytím závětrnou fólií. No a spodek? Ta zadní zeď je dole obrovská. Tam nebylo lešení. Tu jsme s Palcem udělali napřed, s tím, že tam nikdy neprší, tak ta sláma tam mohla být obnažená. Jak už jsem říkala, to nám trvalo 3 dny. Zbytek, zbylé 3 strany domu dole byl vyslámován za den s partou. A ten den, co se začalo slámovat, tak se jelo kolem dokola a hned za námi ukrajinec natahoval rabitzovo pletivo a za ním zedník natahoval omítku.